Mléčné fermenty – Co jsou zač a k čemu slouží?

V současnosti se nejprodávanější kategorií výživových doplňků staly mléčné fermenty, které jsou doporučovány nejen v reklamách na televizních obrazovkách, ale doporučují je i různí protagonisté a lékaři. Chcete se dozvědět více o jejich vlastnostech a funkcích?

Co jsou mléčné fermenty?

Termín „probiotikum“ se skládá z latinské předpony „pro“, což v překladu znamená „ve prospěch“ a dále z řeckého přídavného jména „biotikos“, které je odvozeno od slova „bios“, neboli život. Tudíž slovo „probiotikum“ můžeme přeložit jako „ve prospěch života“.

Podle WHO se probiotika skládají z živých mikroorganismů, které při perorálním podávání v dostatečných dávkách prospívají zdraví hostitele.

Probiotické mléčné fermenty tvoří fyziologické bakterie, což znamená, že obsahují pouze ty mikroorganismy, které se již běžně vyskytují v tlustém střevě, protože tvoří jeho normální bakteriální flóru. Termín „bakterie“ nemusí nutně odkazovat na něco negativního a škodlivého pro lidské zdraví. V kolektivní představě mají tyto mikroorganismy tendenci mít pouze patogenní povahu a jsou zodpovědné za přesné odlišení patologických stavů různé závažnosti. Proč by je tedy měla hostit naše střeva? Není to ohrožení našeho vlastního zdraví?

Právě naopak. V užívání probiotik žádné nebezpečí nehrozí. Ve skutečnosti existuje široká škála bakterií různých kategorií, které jsou velmi užitečné a nepostradatelné pro lidský blahobyt. Jsou to právě složky střevní bakteriální flóry. Tato heterogenní skupina bakterií využívá sacharidy jako zdroj energie, z čehož se tvoří kyselina mléčná jako hlavní a někdy i jako jediný produkt. Kyselina mléčná je látka velmi důležitá pro rovnováhu střevního ekosystému. Odtud právě pochází název mléčné fermenty neboli laktobakterie.

Naše střevo je proto běžně obýváno heterogenní původní bakteriální flórou, která se skládá z aerobních, ale i anaerobních druhů. Kromě bakterií se v našem střevě nachází také viry, plísně a klostridie. Všichni pohromadě tvoří naši střevní mikroflóru a v podmínkách rovnováhy žijí v symbióze a nezpůsobují patogenní účinky, tudíž všichni z tohoto soužití těží. 

Funkce bakteriální mikroflóry

Proč je pro nás střevní flóra tak moc důležitá a jaké plní funkce?

Bakteriální flóra slouží v první řadě k zajištění celistvosti střevní sliznice. Také chrání střevo před patogenními mikroorganismy a podílí se na modulaci a tvorbě střevního imunitního systému. Díky své fermentační vlastnosti využívá nestrávený materiál k produkci molekul, které působí jako energie pro buňky střevního epitelu.

To ale zdaleka není vše. Bakteriální flóra je také zodpovědná za lepší trávení a vyšší vstřebatelnost mikroživin, které se získávají z potravin. Díky těmto vlastnostem působí bakteriální flóra tak, že reguluje střevní aktivitu a snižuje riziko jakýchkoliv změn ve střevě: zácpu a průjem, nebo ostatní poruchy jako je například kolitida. Je důležité zmínit i to, že ve střevech se tvoří některé vitamíny, jako je vitamín D a K.

Některé špatné denní návyky v kombinaci s nesprávným životním stylem, jako je stres, kouření, alkohol a nesprávná výživa, vedou k negativní změně normální rovnováhy bakteriální flóry – oslabují ji. Proto existují probiotika ve formě výživového doplňku, který dokáže střevní mikroflóru přivést zase zpět do normálního stavu.

K čemu slouží mléčné fermenty?

Aby byly probiotické mléčné fermenty definovány jako takové, musí splnit níže uvedené podmínky:

  1. V živém stavu se dostanou do střeva a přežijí kyselost žlučových, střevních a pankreatických sekretů.
  2. Přilnou ke střevním sliznicím a kolonizují je.
  3. Přinesou zdravotní benefity.

Nejreprezentativnější probiotika, která tvoří asi třetinu celé střevní bakteriální mikroflóry patří do čeledi Lactobacilli a Bifidobacteria.

Mléčný kvas je přirozeně a úzce spjat s jejich funkčností a schopností zorganizovat ve střevním prostředí stav rovnováhy, a tedy i zdraví.

Negativní změny střevní mikroflóry, při kterých převažují „špatné“ bakterie nad těmi „hodnými“ z různých příčin ať už z nerovnováhy potravy, stresu, nebo dlouhé antibiotické terapie jsou zodpovědné za vznik příznaků typických pro nesprávné trávení. Mezi tyto příznaky řadíme průjem, zápach z úst, bolest břicha, nebo zácpu. Celkově negativním změnám v naší střevní mikroflóře říkáme dysbióza.

Pomalu ale jistě je před námi léto, a s ním i vysoké a střídající se teploty, které nám snadno můžou podkopat zdraví střevní mikroflóry. Vychýlení se od našeho běžného denního rytmu nás nutí jíst neuspořádaným způsobem. Během léta, při kterém více preferujeme studené a slazené nápoje a jídla, abychom se osvěžili z vyšších venkovních teplot. To vede k nepříjemným střevním onemocněním a celkové nevolnosti. Negativní dopad na naši drahocennou střevní rovnováhu může mít i klimatizace.

Výhody mléčných fermentů

Mléčné fermenty v našem těle:

  • Soutěží s přítomnými patogenními bakteriemi, které odebírají výživu.
  • Posilují imunitní obranu.
  • Zabraňují střevním infekcím.
  • Udržují zdraví dutiny ústní a pokožky, ačkoli pole jejich působnosti představuje střevo. Probiotické mléčné fermenty přinášejí výhody i pro jiné části těla.
  • Pomáhají rozkládat potravu, pracují na trávicích zbytcích prostřednictvím tzv. fermentačních a hnilobných procesů.
  • Okyselují střevní prostředí.

Podívejme se na některé z těchto bodů podrobněji.

Produkce nejen kyseliny mléčné, ale i dalších kyselin s krátkým řetězcem v důsledku fermentační aktivity udržuje snížení fekálního pH, a tím i okyselení střevního obsahu. V tomto stavu se vytváří nepříznivé prostředí pro vývoj a přežití patogenů a toxických metabolitů, které mohou způsobit zánět střevní sliznice ve prospěch „přátelských“ mikroorganismů.

Kyseliny s krátkým řetězcem produkované působením bakteriální flóry představují hlavní zdroj tropismu pro buňky sliznice tlustého střeva. Dobře vyživují, jsou výkonnější, lépe chrání integritu trávicího systému a snižují pravděpodobnost nástupu zánětlivých patologií.

Jak je používat?

Zachování přítomnosti a aktivity našich makrobiotik je nezbytné, a to nejen správnými stravovacími návyky, ale i obohacováním našeho typického jídelníčku o potraviny bohaté, nebo obohacené o probiotika. Mezi tyto potraviny patří například jogurt, kefír a kombucha. Vhodné jsou perorální doplňky stravy, které zajišťují správnou denní dávku probiotik.

Je třeba poznamenat, že účinky mléčných fermentů užívaných perorálně se liší podle bakterií, ze kterých jsou složeny. Podle reakce jednotlivých subjektů, která se může případ od případu značně měnit. Z tohoto důvodu je při některých žaludečních potížích dobré obrátit se na svého lékaře, který na základě příznaků přesně určí typ probiotik, která je potřeba použít a doplnit.

Je výhodné užívat jednu denní dávku přibližně jedné miliardy jednotek nalačno, mimo jídlo, po dobu ne kratší než 20 dní.

Everli

Zveřejněno Everli

Novinky ze světa online nakupování.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.